Milan Krupka - V horách žiji celý život

Dělám kamarádům na závodech snad dost kvalitní křoví, říká s úsměvem Milan Krupka: Beze mě a mně podobných by možná ani žádné sportovní akce nemohly fungovat. Narodil se v roce 1956 v podhůří Lužických hor, ve Varnsdorfu, a celý svůj život bydlí v Dolním Podluží. Tam také vyrůstal a začínal se věnovat sportu.

Byl jsem klasický vesnický balík, vzpomíná na své dětství: Jenže v deseti letech jsem se dostal k lyžím, a tak začalo pro mě to pravé ořechové. Startoval jsem za Jiskru Dolní Podluží nejen na běžkách, ale také v přespolácích a odtud byl k atletice již jen krůček. Ve Slovanu Varnsdorf si vyzkoušel téměř všechny disciplíny. Otestoval si svoje možnosti na všech běžeckých tratích a zvládl i desetiboj. Nejvíce mi pomáhal a radil během mých atletických začátků v dorostu Ivan Ulspergr, chválí svého učitele a rádce: On tenkrát ještě závodil a byl nám všem osobním příkladem. Přestože si žádnou statistiku o svých výkonech nevede, dokázal vyhledat některé osobní rekordy na dráze a určitě bude zajímavé vám je připomenout, a ukázat jeho běžecké schopnosti černé na bílém. Tedy na 100 metrech se časem 11,9 dostal pod rychlostní hranici dvanácti vteřin. Z mílařských výkonů vyzdvihl 800 a 1000 m, které zvládl za 2:01,2 a za 2:36. Deset kilometrů na dráze zaběhl ve 49 letech za 34:05, ale velmi si cení i svého výkonu na 100 km, když tuto obrovskou vzdálenost dokázal zdolat za 10 hodin a 34 minut, což je opravdu úctyhodný výkon.



2. 8. 2003, Mohelnice - Lysá hora


Svůj první závod do vrchu jsem běžel již v roce 1971, komentuje své setkání s touto specifickou běžeckou disciplínou: Bylo to na Pastýřskou stěnu v Děčíně, ostatně je to zřejmě nejstarší běh do vrchu u nás. A kopce běhám už posledních 13 let stále dál. V současné době závodí za TJ Rumburk a zaměřuje se zejména na běžecké závody do vrchu. Za posledních deset let se zúčastnil všech veteránských mistrovství světa vrchařů. Nejvíce se mu zadařilo v Polsku, kde dokázal vybojovat 17. místo. Na mistrovství republiky dříve narozených skončil jednou na druhém místě, dvakrát byl bronzový a nevděčnou čtvrtou pozici obsadil dokonce třikrát. Ovšem bramborové umístění je mu asi souzené, neboť i v Českém poháru v běhu do vrchu ve svých věkových kategoriích, dle statistiky všech ročníků této soutěže, opravdu při závěrečném vyhlášení celého seriálu stál těsně pod stupni vítězů celkem třikrát a jen jednou se prodral na třetí místo.



28. 8. 2004, MS veteránů v běhu do vrchu, Sauze D' Oulx, Itálie


A pro zajímavost: Za ta léta zvládl zatím vyšplhat ve 145 případech až do cíle na nějakém našem vrchařském závodě, který byl součástí tohoto národního poháru. Mně nikdy moc nezáleželo, na jakém terénu se běží, konstatuje: Pokud je trasa závodu bezpečná, tak se dá proběhnout snad všude. Přesto mám své oblíbené závody, dodává ještě rychle: Velmi rád zajedu k Vaškovi a Standovi na Dvoračky, také k Jirkovi na Pomezky a těším se vždycky k Frantovi na příjemné a pohodové domácí prostředí do Perné ve vinařském ráji pod Pálavskými vrchy. A také si rád pokecám s ostraváky na Lysé hoře a na Kozubové v Dolní Lomné.



10. 9. 2005, MS veteránů v běhu do vrchu, Keswick, Velká Británie


Rozhodující je pro mě pokaždé to, jak je závod uspořádán a jakou má atmosféru. A mezi takové akce samozřejmě patří všechny běhy, které pořádají členové Iscarex teamu v čele s Honzou a Alešem. Ve své skromnosti ovšem zapomněl připomenout, že je také organizátorem velmi oblíbeného závodu mezi vrchaři v Jiřetíně pod Jedlovou, letos to bude již 14. ročník Ceny Tolštejnského panství, a že také uspořádal v loňském roce kvalifikaci na Mistrovství světa v běhu do vrchu, které pak proběhlo v září v italském Campodolcinu.



30. 4. 2006, ME veteránů v běhu do vrchu, Harmersbach, Německo


V roce 2005 zorganizoval veteránské mistrovství republiky v této disciplíně. Mimo běhání jsem najezdil desetitisíce kilometrů na koloběžce, kterou jsem si sám vyrobil, připomíná svoji velkou zálibu: A samozřejmě ji občas opráším a vyrazím na silnice. Nyní je po operaci kotníku a samou nudou se mu podařilo ze špejlí postavit Eiffelovku, ale hlavně se už netrpělivě těší na to, až mu to zase půjde, neboť se nemůže dočkat návratu do kopců.



26. 8. 2006, CENA FIRMY ISCAREX Dolní Morava - Králický Sněžník


Určitě neřeknu žádnou novinu, ale přesto chci připomenout, že na těchto závodech se pokaždé sejde skvělá parta perfektních lidí, navíc v nádherném přírodním prostředí, kde si pokaždé mezi mnoha svými dobrými kamarády úžasně odpočinu a v pohodovém prostředí i zrelaxuji ze současného uštvaného životního stylu v této zemi, vyznává se na závěr ze svého vztahu k vrchům a lidem kolem nich Milan Krupka, běžec, vrchař, co již 13 let brázdí svými nohami úbočí našich a zahraničních kopců a hor.


Zdeněk Smutný

Článek byl publikován 16.02.2010, 14:04:32