Eva Tumová - Život bez sportu si nedokážu vůbec představit.

Nejúspěšnějším vrchařským obdobím pro mě byl rok 1997, nostalgicky konstatuje Eva Tumová: Vyhrála jsem kvalifikaci na MS v běhu do vrchu, které pořádala naše TJ Maratónstav Úpice v Malých Svatoňovicích. Jenže jsem byla zároveň členkou organizačního výboru a navíc pracovala i v nemocnici. Každý, kdo něco pořádá, ví, že to není jednoduché. Starostí, aby to všechno klaplo, bylo nad hlavu. Týden před začátkem mistrovství jsem vůbec nespala. Na start jsem nastupovala úplně vyčerpaná a závod jsem prostě nezvládla. Po prvním kole jsem si sedla ke kostelu a nikdo se mnou nehnul, i když jsem byla v domácím prostředí a trať mi velmi vyhovovala. Dodnes nevím, kdo mě vzal do náruče a položil na lehátko v ošetřovně.

Měsíc před mistrovstvím Eva běžela Kitzbüheler Horn a dokázala tam porazit i pozdější mistryni světa Ditu Hebelkovou. Po perfektně uspořádaném domácím MS si odpočala, a i když už moc neběhala, tak v Košicích zvládla půlmaratón za 1:22:40. Formu tedy měla, jen se to všechno nedalo skloubit dohromady. V současné době bydlí v Malých Svatoňovicích, je jí 40 let, ale pochází z Levínské Olešnice, malé vesničky nedaleko Jilemnice. Vystudovala Střední zdravotnickou školu v Trutnově a potom pracovala jako zdravotní sestra na chirurgickém oddělení. V roce 2005 dokončila bakalářské studium na Lékařské fakultě v Hradci Králové, obor Ošetřovatelství - Pedagogika ve zdravotnictví. Nyní pracuje na VOSŽ a SZŠ v Trutnově jako odborná učitelka. Právě díky tomuto studiu, které musela zvládnout dálkově a přitom učila na střední škole, neměla čas již na nic jiného a běhání muselo bohužel ustoupit jako první. Začínala jsem s atletikou v 16 letech v Trutnově a rozhodně nejsem typickou běžkyní do vrchu, tvrdí: K atletice mě přivedl můj první trenér Karel Binter v roce 1986 a jsem mu za to vděčná, i když jsem mu to nikdy nedala najevo.

5. 5. 2001, Šárovcova Lhota - Zvičina

Od svých začátků se věnovala sprinterským disciplínám a postupně přešla na čtvrtku a půlku. Protože v Trutnově nebylo družstvo žen, tak začala běhat soutěže družstev v barvách TJ Dvůr Králové, kde ji vedla Jaroslava Grohová - Klimková. V roce 1990 přestoupila do pražské Sparty, zde se jí věnoval Míla Novák a po třech letech si našla cestu do TJ Maratónstav Úpice, tam je dodnes. A že výkony na dráze neměla jen tak ledasjaké, to můžete posoudit z následujícího výčtu: 100 m zvládla v roce 1990 za 12,8 a dvoustovku dokonce o tři roky dřív za 26,0. V 91 roce dala 400 m za 57,81 a 800 m za 2:13,63. Rok 1993 jí přinesl osobák na patnáctistovku, když ji zaběhla za 4:47, další rok se zlepšila na 3000 m. Posunula čas na 10:19,6. V roce 1995 se ještě zrychlila i na 1000 m, když se dostala do cíle za 2:55,7 a pak i na 5000 m. Tam dosáhla času 18:31,9. Zvládla v témže roce i maratón ve Francii za 3:10 a pak v roce 1997 již zmiňovaný půlmaratón za 1:22:40. Ještě jednoho trenéra, který mě ovlivnil, bych ráda uvedla, dodává: Nesmím zapomenout na Jarmilu Kratochvílovou. Poznala jsem ji jako náročného člověka, ale se srdíčkem na správném místě.

30. 4. 2006, ME veteránů v běhu do vrchu, Harmersbach

Ze svých výsledků si nejvíce cení třetího místa na Mistrovství republiky na 800 m, svého prvního maratónu, který zvládla úplně bez přípravy ve Francii za 3:15:33 a potom onoho popsaného půlmaratónu v Košicích. Nemůžu říct, že bych se specializovala jen na běhy do vrchu, hodnotí sama sebe: Byla jsem typ běžce na dráze a také jsem velkou část tréninků absolvovala právě na ní. Jenže jsem velmi ráda závodila, tak jsem po sezóně běhala i krosy a silniční běhy. V té době si mě všiml Karel Šklíba a v roce 1993 jsem pak jela na své první MS do vrchu do francouzského střediska Cap. Tenkrát u nás byly tyto typy závodů v kolébce a neběžela se, tuším, ani kvalifikace. Kopce v té době ženy u nás moc neběhaly. Neměl kdo jet a tak jsem to šla zkusit. Byl to pro mě ohromný zážitek. Běželo se nahoru a dolů, což mi vždy víc vyhovovalo, než klasický běh do vrchu. Od té doby mě vrchy uchvátily a začala jsem je pomalu upřednostňovat před dráhou. Na ovál jsem sice nezapomněla, ale kopce mají svou jedinečnost. Běhají se v nádherné přírodě. S vypětím všech svých sil se vyšplháte na vrchol a pak, když přeje počasí, ten pohled do nádherných údolí stojí za to, vyznává se: Hory jsem vždy milovala. Ať jsou to naše Krkonoše, Šumava nebo rakouské Alpy a navíc jsem během těchto závodů poznala mnoho nových, velmi přátelských, skromných a obětavých lidí.

25. 8. 2007, CENA FIRMY ISCAREX Dolní Morava - Králický Sněžník

Poté absolvovala i MS a ME v německém Berchtesgaden, rakouském Ebensee, kde doběhla na 31. místě, v italském lyžařském středisku Sestrierre a dostala se i na nádherný ostrov nedaleko Madagaskaru, ale patřící pod Francii, Réunion. Tam to ovšem bylo hlavně o tom, kdo sežene peníze na letenky a pobyt, protože ČAS vrchaře tehdy nijak neuznával a všechno si museli hradit ze svého. Členům atletického oddílu v Úpici, kteří se účastnili těchto světových soutěží, vypomáhal finančně právě jejich klub a díky tomu se podívali i do míst, kde se obyčejný smrtelník z naší země asi jen tak nedostane. S českou výpravou odletěla i do Malajsie na Borneo, ale běžela už jen veřejný závod, tam skončila druhá a v porovnání s mistrovskou soutěží to nebylo vůbec špatné. Bohužel po MS u nás v roce 1997 začala mít zdravotní problémy a musela se začít věnovat běhání jen rekreačně a také teď se vlastně chodí alespoň dle možností a zdravotního stavu hlavně proběhnout. Nejvíce mi vyhovovaly závody nahoru a dolů a potom tratě, kde byl cíl na kopci, ale po trase byly rovinky nebo i krátké seběhy, a po chvíli ještě dokončuje: Ráda jsem měla závody v terénu, ale hlavně na tvrdém podkladu, kde se dalo dobře odrazit. V roce 1996 v Českém poháru v běhu do vrchu zvítězila, další rok skončila druhá a pak ještě třetí i když už se nemohla tréninku věnovat pořádně. I mezi veteránkami v roce 2006 obsadila celkové druhé místo.

29. 3. 2008, PIM půlmaraton, Praha

Nyní sice už nezávodím, ale klusat sem tam jdu. Svůj život si bez toho neumím představit. Sport a převážně běh mě vždy plně uspokojoval. Ráda se pohybuji mezi lidmi, kteří mají stejné smýšlení, a pomáhám, když to jde, i s organizací závodů, přiznává se Eva Tumová, vrchařka, co se vlastně ani běžkyní do vrchu necítila.

A na závěr našeho rozhovoru vám všem posílá osobní vzkaz a pár citátů, co ji v životě oslovily: Kamarádi vrchaři, bylo mi mezi vámi dobře a snad se k vám někdy vrátím. A protože vás teď většinou nepotkávám, tak vám i tímto způsobem přeji v novém roce hlavně pevné zdraví, dobré výkony a spokojený život.

Citáty z tréninkových deníků možná i pro vás a pro zamyšlení:

K úplnému štěstí člověk nemůže dospět sám. Musí mít kolem sebe lidi, kteří mu rozumějí a dovedou pomoci. Musí mít kolem sebe takové lidi, s nimiž se o své štěstí může rozdělit.
Ryszard Szurkowski

A předsevzetí asi platné pro nás všechny:

Až se příště narodím, vsadím na stejnou kartu,
znovu bud stát s číslem na kdejakém startu.
Klepat se a nechápat, co mě k tomu nutí,
opět budu obětí běžeckého hnutí.

Zdeněk Smutný

Přehled absolvovaných závodů a fotogalerie

Článek byl publikován 17.03.2010, 09:05:58

Výše

Domů

10.12.2023 (neděle), svátek má Julie

Vyhlášení Iscarex poháru za rok 2023 proběhne 7. ledna 2024 od 13:00 v obci Přívrat.
Součástí bude od 10:00 doprovodný závod Přívratský přespolákPrůběžné výsledky ISCAREX poháru za rok 2023 (termínovka).

TERMÍNOVKA
pro rok 2023

ISCAREX pohár na Facebooku

Zapomněli jste své heslo nebo se chcete nově zaregistrovat?
Vyplňte Váši e-mailovou adresu do kolonky Přihlašovací jméno a stiskněte tlačítko Přihlásit.

Cestování s Honzou Šimůnkem

Podívejte se
na nové cestovatelské
stránky z cest Honzy Šimůnka

Aktuálně se stalo

08.12.2023 - Výsledky závodu Čertovský běh.
20.11.2023 - Výsledky závodu Běh 17. listopadu.
31.10.2023 - Výsledky závodu Týnišťská desítka.
28.10.2023 - Fotogalerie Týnišťská desítka.
24.10.2023 - Výsledky závodu Sokolský půlmaraton.
24.10.2023 - Propozice závodu Běh 17. listopadu.

Reklama

Poslední názory

Přespolní běh lyžařů v Letohradě - Moc si cením všech co pořádají závody, a tak když se objeví chybička v organizaci, tak se nic neděje. Jsme jenom lidi. Ale co by si pořadatel měl ohlídat, je délka závodu. Když se nachystáte na 6 km a běžíte přes 7 km je to nepříjemné nejen pro hobby běžce. Na hlavní trati pak byl rozdíl téměř dva kilometry a to je hodně. V dněšní době, kdy se dá trasa změřit více způsoby, je to trochu škoda. Petr B
Přespolní běh lyžařů v Letohradě - Dobrý den, chci vás poprosit o sjednocení výsledků Emílie Houdkové....jednou tam je jako Emilie s krátkým a podruhé Emílie s dlouhým a háže to 2 odlišná ID. Děkuji :- K. Hubková
Strážný - nahoru - dolů - Nálezy po SND: našli jsme černá sluchátka nad Malovou lípou směrem k lesu - nechybí někomu?
Výprachtice - Buková hora - Beneš opraven...
Výprachtice - Buková hora - Dobrý den, mohu poprosit o opravu v kategorii Chlapci 6-7 let trať 0,22 km s.č. 100 je chybně uveden Jakub Beneš správně má být Filip Beneš.Děkuji

ISCAREX RSS

Zprávy - rss/sport
Novinky - rss/novinky

Odkazy

MS mládeže v běhu do vrchu 2016, ČR, Janské Lázně

MS veteránů v běhu do vrchu 2017, Slovensko, Vršatec

MS veteránů v běhu do vrchu 2018, Slovinsko, Železniki - Ratitovec

ME v běhu do vrchu 2018, Makedonie, Skopje

MS v běhu do vrchu 2018, Andora, Canillo

MS veteránů v atletice 2019, Polsko, Toruń

ME veteránů v běhu do vrchu 2019, ČR, Janské Lázně

Pořádali jsme